7. října v 15:30 – 16:30
Malý sál
Jsem aktivní členka výboru České Asociace pro Psychoterapii. Pokud bude zájem, ráda představím aktivity, které ČAP organizuje ve prospěch psychoterapie v ČR.
Česká společnost pro analytickou psychologii
Malý sál
Jsem aktivní členka výboru České Asociace pro Psychoterapii. Pokud bude zájem, ráda představím aktivity, které ČAP organizuje ve prospěch psychoterapie v ČR.
Střední sál
Tato přednáška se zaměřuje na aktuální téma ADHD v dospělosti a prezentuje recentní zkušenosti z klinicko-psychologické praxe. Jungovská analytická teorie přináší nové způsoby nahlížení na symptomatologii ADHD jako na výraz duševního dění, nikoli jen odchylku od normy. Budeme se snažit porozumět projevům kulturního komplexu v moderním světě, který je spojen s vysokými očekáváními v oblasti výkonu a úspěchu, a může vést k pocitu, že neustále musíme být v pohybu a nenechat si ujít žádnou příležitost. Tento neustálý tlak na výkon a zodpovědnost může potencovat typické projevy ADHD v dospělosti, jako zhoršenou schopnost koncentrace a obtíže při plánování a organizaci činností. Věnovat se také budeme zdrojům symptomů ADHD v kontextu psychického vývoje a jak se tyto zdroje mohou projevovat v různých oblastech života. Přijetí těchto symptomů jako výrazu autentického já může být klíčové pro dosažení plného potenciálu a rozvoj kreativity a inovace.
Muzikoterapeutovna
Dialogickému jednání se věnuji již 27 let a asistuji 24 let (dlouhá léta ve spolupráci přímo s její autorem). Vytvořil jej pan Prof. Ivan Vyskočil, svého času pro studenty autorského herectví, ale v současné době se tomuto speciálnímu zkoušení věnuje mnoho lidí napříč obory. Pro účastníky konference by mohlo být setkání s Dialogickým jednáním zajímavé jako osobní zážitek s formováním vnitřního/veřejného rozhovoru a otevření otázek které se týkají psychosomatické kondice (nejen pro veřejné vystupování). Jedná se o praktické zkoušení v prostoru, při kterém se účastník pokouší dospět k volnému rozhovoru (jednání, hře) sám se sebou v situaci „veřejné samoty“ (před druhými).Tento experiment je provázen pečlivou zpětnou vazbou od asistenta.
Ve své terapeutické praxi velmi těžím ze zkušeností, které jsem díky Dialogickému jednání získala.
V neposlední řadě bych ráda uvedla, že pan Prof. Vyskočil byl blízkým přítelem a kolegou Huga Širokého a první experimenty právě v této oblasti dělali společně. Koncept zkoušení Dialogického jednání v sobě též obsahuje myšlenky analytické psychologie a snaží se je uvést do experimentální praxe.
Střední sál
autorské čtení poezie v rozsahu 15-20 minut
Velký sál
Ráda bych zaměřila pozornost odborné veřejnosti, kolegů a kolegyň k aspektům bytí v těle, kdy na tělo a duši můžeme nahlížet jako na spojené nádoby. Přičemž tu část tělesnou, domnívám se, při terapiích mnohdy oslovujeme méně. Všímám si ve své praxi, jak je pro klienty žádoucí, aby jejich uvědomění bylo kotveno tělesnými pocity a prožíváním. Jakoby to, co cítí v těle bylo mnohem hmatatelnější, a tím pravdivější, než někdy zavádějící myšlenky, které nemajíc „kořen v těle“ jakoby odváděly duši z těla pryč. Toho si všímám zejména u psychiatrických klientů, jakoby duše byla od těla odpojena. Nástrojů jak „kotvit“ ve svém těle je více, využívám zejména práci s dýcháním, uzemnění (grounding) a vnímání počitků a vjemů v těle (focusing). Uvedu i některé případy z praxe a také odcituji myšlenky U. Wirtzové z knihy o zpracovávání traumatu Zemři a vstaň.
Obývací pokoj
Když vstupujeme do filmu, noříme se do imaginace. Dobrý film se podobá snu. Má však tu velkou výhodu, že není prchavý, a my se můžeme vracet k obrazům, které nás zasáhly, můžeme je sdílet, dokonce spoluprožívat tak jako žádný vlastní sen. Navíc, jak napsala Marie-Louise von Franz, příběh zprostředkovává životní model, který povzbuzuje, oživuje a nevědomě upomíná na všechny pozitivní životní možnosti. Setkání tedy také mohou mít individuační potenciál pro všechny zúčastněné.
Jungiánský filmový klub v Be Balanced funguje již 4 rokem. Vždy se snažíme zařadit více filmů do uceleného cyklu. Tématem FK letního semestru roku 2023 je „hledání nového otce a jeho místa v nově tvořícím se společenském paradigmatu“. Jak konstatuje ve své knize „Soumrak otců“ Luigi Zoja, „otec se vytrácí z rodiny i ze společnosti, ačkoliv obě mají patriarchální základ. Dnešní svět hospodářství a technologie je vlastně mateřský, neboť slouží okamžitému uspokojení potřeb, konzumu a udržuje duši na úrovni raného dětství. Namísto otcovských, duchovních a hierarchických hodnot se prosazuje rovnostářství a vzory diktované módou a médii…“ Tyto Zojovy teze jsou pro nás východiskem ke kritickému zkoumání.
V tématu nepřítomného otce a možných důsledků toho pro vývoj mladého muže naši generaci silně zasáhl film The Wall od Rogera Waterse – zakládajícího člena skupiny Pink Floyd, se kterou desku The Wall a následně také rockovou operu natočil. The Wall je autobiografickým počinem Waterse, který se tak snažil vypořádat s vnitřními děsy, které zažíval v dětství z traumatu ztráty otce ve 2. světové válce. O to zajímavější je sledovat paralelu příběhu zpěváka z The Wall – Pinka s životem Waterse, především potom jeho posledních počinů v RB OSN v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Ukrajině…
Film nabízí možné uchopení problematiky narcistické poruchy osobnosti a naladění se na vnitřní boje a procesy, které klient s narcistickou poruchou či laděním může ve vnitřním světě zažívat. Terapeuti tak mohou lépe uchopit protipřenosovou dynamiku a zprostředkovávat ji klientovi. Zároveň film může oživovat naše vlastní komplexy a traumata, ke kterým se můžeme při společném sdílení a následné diskusi dostat.
Film bychom rádi prezentovali jako ukázku projektu Filmového klubu v Be Balanced. Film The Wall v rámci cyklu „hledání otce nové doby“, vzbudil silné emoce, velmi živou a zajímavou diskusi, kterou bychom chtěli zprostředkovat také kolegům, jungiánům.
Zelená terapeutovna
Představení diskuzní skupiny nazvané Karlova studánka, která se věnuje četbě textů analytické psychologie a diskuzím nad těmito texty. Skupina byla založena v roce 2009 frekventanty psychoterapeutického výcviku ČSAP. Po delší odmlce byly sekání v minulém roce obnoveny. Účastníci workshopu budou přizváni k diskuzi nad textem z úvodní části Červené knihy, kde se C.G. Jung zmiňuje o napětí mezi duchem doby a duchem hlubiny.
Oranžová terapeutovna
Seminář (vnitřní či venkovní) pro cca 10-15 případných zájemců nabídne v úvodu vybraná témata, kolem kterých vznikají hodnotové konflikty v životech nejmladších dospělých klientů psychoterapie. Na několika kazuistických vignetách ukáže, jak tato generace, někdy posměšně nazývaná „sněhovými vločkami,“ prožívá genderová nebo environmentální témata jako tíživou osobní zkušenost v rovině obrazů i tělesně, zatímco pro jejich rodiče a okolí může jít jen o abstraktní koncepty bez osobního významu. Tak se uvedená témata stávají katalyzátorem separačního procesu a jádrem utvářející se dospělé identity. Účastníci semináře budou metodami skupinové práce sdílet své zkušenosti s terapií tohoto typu klientů a hledat odpověď na otázku, jak jejich symptomy a konflikty odrážejí dobu, v níž žijeme.
Muzikosál
Zvířata jsou od pradávna součástí našeho vnějšího a vnitřního života. Spojení s vnitřními zvířaty v imaginaci umožňuje vést s nimi dialog, naslouchat jejich moudrosti, pochopit naše nitro a niterné hlubiny nás samých. Naše vnitřní zvířata jsou moudrá a vědí, co potřebujeme v našich životech změnit, co je potřeba uzdravit a integrovat v rámci naší individuace. Posvátná zvířata jako naši vnitřní průvodci nás umí v imaginaci provést zraněními a vyléčit je, pomáhají nám se vrátit k zpět k naší živosti i celistvosti a láskyplně pečovat o naši duši, tělo a emoce. Seminář bude mít teoretickou a sebezkušenostní část, tj. imaginace na vybrané téma („cesta“ za vnitřním zvířetem) a následné malování prožitku z hlubinné imaginace.
Lenka Motlová je frekventantka výcviku ČSAP (běh 2008) absolventka výcviku Deep Inner Space® (2020-2023). Při práci s klienty/klientkami používá mimo jiné imaginace, imaginativní techniky a metodu Personal Totem Pole Process© (Proces osobního totemu) podle Eligia Stephena Gallega, který vychází z C. G. Junga a rozvinul jeho psychické funkce (myšlení, cítění, intuici, vnímání) jako tzv. čtyři způsoby poznávání (myšlení, smyslové vnímání, cítění, imaginaci).
Malý sál
Nabízím 90 min. seminární práci s rozsáhlou kazuistikou pacientky, která přišla do terapie po 60. roce věku pro ranou a pubertální závažnou traumatizaci. Vzhledem k jejímu narození v raných 50. letech se na jejím příběhu střídají dramata velkých dějin a zasahují drtivě do malých dějin rodiny a života paní L.
Malý sál
Stín doby, kdy se do našeho vědomí vlomila apokalyptická zkušenost, přinesl popření smrti a spoustu zapomnění. Utrpení těch, kteří izolováni s nakažlivým virem nebyli vidět, mizeli a stávali se projekcemi našich představ, bylo větší o jejich samotu a ochromení neznámým.
Uplynulá doba přinesla výzvu, vnímat potřeby trpících veřejným zrakům skrytých. Bylo slyšet jen šepot a jeho ozvěny v nevědomí, které však sílily. Šepot tak tichý, že se nese po chodbách a prochází zdmi, protože covid bere dech. Bral i vůli a útočil na rozum, neviditelný.
Dle mé zkušenosti jungiánský přístup poskytl spektrum možností, jak se těmto lidem přiblížit, a v rámci možností stavu jejich vědomí a progrese onemocnění pomoci zpracovat a integrovat překotný traumatizující spád událostí a zážitků. Zachytit a zklidnit dech a šepot zesílit do hlasu, aby se člověk zase začal vnímat. Aktivní Imaginace a rozhovory umožnily pacientům zformovat obavy, úzkosti do tvarů a barev, jež se stávaly viditelnými a uchopitelnými, a pomáhaly aktivovat sebeúzdravné mechanismy. Někteří odešli a jiní přežili.
Motto: Stíny těch, kteří náhle odešli, s námi zůstanou.
Poděkování: všem zdravotníkům, starajícím se o pacienty s virem SARS-COV-2.
Malý sál
Věštění je forma práce s nevědomým materiálem, kterou lidstvo s největší pravděpodobností využívá po tisíce let. Psychoterapeuti pracující s nevědomím se s postupy připomínajícími věštby někdy setkávají a v této přednášce bych se ráda zabývala věšteckými postupy, dovednostmi, které věštba obyčejně vyžaduje, a také fázemi věšteckého procesu. To vše se pokusím uchopit z pohledu psychologa se zájmem o mechanismy, jež můžeme najít za věštením. Co působí, že tyto způsoby práce s nevědomím mohou něco přinést? A co můžeme díky nim získat? Možná Vás přednáška povede k zamyšlení a třeba i k vyzkoušení některého způsobu práce s nevědomím, který označujeme jako věštění.
(K přípravě přednášky jsem využila informace ze své knihy Tajemství ve vaší hlavě, kterou vydalo nakladatelství Portál v roce 2021.)
Malý sál
Tento workshop se zaměřuje na možnosti setkání analytické psychoterapie a přístupu trauma informované jógy při práci s traumatickými zkušenostmi. Jógové techniky, zahrnující ásány, krije, práci s dechem a meditaci, umožňují klientům spojit se s tělem a prožívat přítomný okamžik, a také hledat symbolické vyjádření a harmonii v růstu po traumatu. Workshop se zaměří na možnosti regulace emocí a integrace těla a mysli tím, že představí specifika trauma informovaného přístupu k práci skrze celostní prožívání. Naznačí, jak mohou být jógové techniky využity k podpoře klientů v seberegulaci a nalezení rovnováhy, opory a možností změny. Dovolí účastníkům prozkoumat, jak jóga může pomoci klientům hledat autonomii, získat kontrolu nad vlastním životem a nalézt duchovní oporu. Budeme se zabývat principy jógy, které podporují posílení vnitřní síly a nalezení rovnováhy. Jeho součástí budou praktické ukázky jemné jógové praxe, které budou přizpůsobeny jazyku a principům analytické psychoterapie. Účastníci se seznámí s konkrétními cvičeními a technikami, které lze efektivně využít při práci s klienty nejen po traumatickém zážitku